Odpověď najdete již v nadpise tohoto příspěvku. Hned vysvětlím, proč tomu tak je a co z toho vyplývá pro turisty. Určitě si vzpomenete na nedávný politický boj a útoky na turisty v Egyptě v roce 2011. Politické protesty tehdy měly významný vliv na pokles přílivu turistů, ze kterého těžily ostatní turistické destinace jako Tunisko nebo Řecko. Hlavními zdroji kubánské ekonomiky jsou: turismus, nikl, biotechnologie, rum a doutníky. Celonárodní strategie je zaměřená na podporu a rozvoj turistického ruchu a vysoká bezpečnost je chápána jako konkurenční výhody oproti jiným destinacím v Karibiku. Jak se promítají tyto cíle do praktického života?

Kubánci jsou hluční, vznětliví, temperamentní, ale do nějaké závažné akce se příliš nehrnou. Závažnější kriminalita je na Kubě tudíž velmi výjimečná, protože:

1. Ve službách policie, dopravních inspektorů a různých vojenských složek pracuje kolem jednoho milionu lidí. Je tedy téměř nemožné něco spáchat, aby na dohled nebyl nějaký příslušník.
   
2. Na Kubě neexistují žádné zločinecké gangy nebo mafie, které by si mezi sebou vyřizovaly účty.
3. Na Kubě je jedinou zbraní mačeta nebo láhev od rumu, opět díky izolaci ostrova od okolních států.
4. Všichni vědí všechno. Strážci revoluce CDR mají dokonalý přehled o dění ve své čtvrti, kde se opravdu nic neutají, protože lidé jsou pořád na ulici a klábosí.
   
5. Případný zločinec nemá kudy a jak utéci z ostrova.

Na co si přesto dát na Kubě pozor?
Na drobné krádeže, kapsáře, hrátky z měnou CUP vs CUC a předražování služeb jako taxi, restaurace atd. Tedy malé nepříjemnosti, se kterými se setkáváme běžně i u nás. Kolikrát jsem se vracel domů z diskotéky ani nevím kudy, kdy a jak, ale vždy jsem dorazil v pořádku, s hodinkami i pár dolary co mě zbyly v kapse. Pro dokreslení situace a pobavení přidávám pár poučných příběhů ze života.

Naivní Ital ze Sicílie
Jednoho večera jsem seděl se Soninou na obrubníku před Casa de la Música v Galiano, popíjeli jsme Cuba Libre a pozorovali uměle vytvořenou frontu před vstupem. S pivem v ruce k nám přistoupil mladý Ital kolem 28 let, že si potřebujte vybrat peníze kartou z bankomatu, ale neví kde ho najde. Jeden byl za námi, ale nefungoval :-) Na Kubě jsou bankomaty vypnuté někdy mezi 2 a 6 hodinou ranní, asi jako prevence proti násilnému nebo nechtěnému opileckému výběru. Chytré. Ital tedy nakonec nic nevybral a přisedl si k nám. Vytáhl iPhone a začal v něm něco štrachat. Když jsem viděl jak přišel vybaven na disco tak se ho ptám. "Ty jsi tady první den co?" Byl. Naivní mladý kluk z vesnice přijel objevovat kubánskou realitu. Jsem ho upozornil na existenci kapesních zlodějů či spíše zlodějek v hudebním klubu, protože je tam vždycky narváno. To jsem ještě netušil co přijde. Na mé rady nedal a tak jsme po 23 hodině vlezli dovnitř. Obsluha nás posadila ke stolu a přinesla něco k pití. Ital mě prozradil, že by si večer rád pošpásoval se dvěma dívkami. Řekl jsem si, ty na to jdeš z vostra. No a proč vlastně ne. Ital vstal a začal tancovat u našeho stolu a v jednom okamžiku vyndal z kapsy pakl stoeurovek. Měl tam tak 600 nebo 700 euro. To už jsem věděl, že bude fakt prů... Proč to s sebou tahá? Asi za dvě minuty přišel, pravda už dost pod vlivem, že ho někdo okradl. Mě polilo horko, ukradli mu ty eura. Nejdříve jsem z něj pět minut tahal co kdo jak a zač. Naštěstí mu ukradli ze zadní kapsy kalhot "pouze" 200 CUC a ty EUR ne. Jako viníka označil jednu holku, kterou jsme nahlásili u vchodu ochrance. Oni si ji vzali někam dozadu, aby ji prohledali. Jestli to vzala tak to stejně putovalo dávno do dalších několika rukou a kapes. Nutno dodat, že na diskotékách v Havaně vždy u vstupu upozorňují na riziko kapesních krádeží. Kdo u nás jezdí tramvají z I.P. Pavlova tak s tím má, asi také své zkušenosti. Po tomto incidentu Ital pochopil, že se vyplatí poslouchat rady starších. Domluvil jsem mu tedy taxi za férovou cenu a jeden ze členů ochranky s ním odjel do hotelu President, kde bydlel. Doporučil jsem mu všechno nechat na pokoji a vzít si s sebou pouze 150-200 CUC, aby měl na drinky a na děvčata když si to tak přál. Asi za půl hodiny byl zpátky, spokojený, peníze mu totiž vyměnil za dobrý kurz jeden člen ochranky. Asi kolem třetí jsme šli domů a milého Itala nechali osudu. Docela by mě zajímalo jak nakonec dopadl :-) Zeptejte se sami sebe. Brali byste si tohle všechno s sebou někam kam jdete zapařit poprvé, sami a až na plech? Já po zkušenostech to nedělám ani v Praze. Mobil a kreditku nechávám zásadně doma. Beru do kapsy litr a klíče od domu. Na Kubě pouze klíče a 20-30 CUC.

Transsexuálové na Malecónu
Jednoho dne přijeli do Havany dva známí. Večeř, že půjdeme ven, protože další den měli odjíždět do Santiago de Cuba. Zašel jsem za nimi před večeří, pokecat a předat pár zkušených rad. Mimo jiné se mě ptali na bezpečnost, co s sebou nosit a jak se chovat. Řekl jsem jim to samé co tady. Venku je bezpečno, nic se vám tam nemůže stát, ani když se budete hádat s místními. Několikrát jsem se pohádat do krve s Kubánci většinou ohledně přemrštěné ceny za nějakou službu. Nikdy jsem nezaznamenal ani náznak nějaké agrese nebo fyzického kontaktu. Zpět k večeři. Říkám, hlavně nenosit zbytečné cennosti zvláště když jdeme popíjet v sobotu večer na Malecón, kde jsou vždycky davy lidí. Střih. Sedíme na Malecónu na konci ulice Calle 23 když se k nám přitočil lehce navátý policista. Poprvé jsem viděl policajta pod vlivem. Tomu známému, který mluvil perfektně španělsky, příslušník něco vyprávěl a nakonec přidal upozornění na kapesní krádeže tady na Malecónu. Upozornění podruhé! Když jsme všechno dopili vydali jsme se směrem k občerstvení vedle benzínky koupit ještě něco na cestu domů. V tomhle místě se vždycky zdržují transsexuálové, asi aby viděli kdo si něco kupuje tudíž má peníze. Stoupali jsme směrem po Infanta ke klubu Las Vegas. V jeden moment se kolem nás prohnali(y) transky a zaměřili se na onoho kamaráda. Šáhli mu tam a tady, až ho to dost rozhodilo. A najednou se dali na úprk. Nějak jsem tomu zvlášť nevěnoval pozornost, protože něco podobného se mě stávalo dost často. Po asi 15 minutách jsme dorazili domů a milí kamarád si šáhnul do kapsy, kam mu už před chvílí šáhl někdo jiný, aby zjistil, že nemá mobil. Ten úprk transek všechno vysvětluje. Taktika je jednoduchá. Vytvořit chaos a rozruch, šáhnout do rozkroku tím rozhodit obranné mechanizmy a mobil nebo peníze jsou v těch správných rukou. Škoda. Kdyby si toho všiml hned tak jsme je měli, protože za rohem vždycky stojí několikačlenná policejní hlídka.

Pouliční šarvátky
Za svůj půlroční pobyt jsem viděl pár incidentů, ale v míře ne větší než u nás. Když zajdete v Praze na Anděl, tak každý víkend uvidíte bitku před KFC :-)
Jeden Kubánec dostal nakládačku v Guantánamo, protože opilý obtěžovat lidi na ulici. Seběhli se na něj, dali mu pár do tlamy, aby odtáhl domů se vyspat.
V Havaně při čekání na imigračním oddělení jsem zahlédl skrze plot jak z taxi vyběhl chlapík. Zaběhl do jednoho domu, aby se za chvíli vynořil s mačetou a běžel za tím taxíkem. Za chvíli to vzdal a vrátil se domů s nepořízenou.
V Havaně během procházení davem kolem karnevalového průvodu v průběhu noci jsem přišel asi o 30 CUC, které jsem měl volně dané v kapse kapsáčů. Moje chyba. Stejně bych je býval utratil v Casa de la Música :-)
Zůstaneme ještě na karnevalu, který bývá místem šarvátek mezi "gangy" mladých z různých čtvrtí. Stáli jsme toho času nahoře na zahradě hotelu Nacional, když se najednou dav začal rozutíkat na všechny strany. Co se to tam děje? Po asi 20 vteřinách se seběhlo na násilníka několik příslušníků všudypřítomné policie a byl opět klid. Ptal jsem se na to místních a říkali, že takhle se mezi sebou perou nejčastěji noži jednotlivé skupinky mladých a neklidných. Mastí se pouze mezi sebou takže, lidem v jejich blízkosti nic nehrozí pokud by se tedy také nezapojí.

Pár rad na závěr -  v pohodě s prevencí
Na Kubě se budete cítit stejně bezpečně jako v naší vlasti. Zárukou spokojeně prožité dovolené je dodržování základních pravidel. Nenosit větší množství hotovosti a cenností do míst s vyšší koncentrací lidí, zejména pokud ještě máte v plánu si dát nějakou tu lahev rumu. Na pláži být obezřetný a nenechávat věci bez dozoru. Hlídat si osobní věci a zavazadla v nacpaných dopravních prostředích. Zbytečně na sebe neupozorňovat na veřejnosti vyšší hotovostí nebo šperky. Zkrátka chovat se zodpovědně neboli tak jak se chováte doma.

I pro mě samotného je těžké jednoznačně rozhodnout zda v soukromí nebo v hotelu. Poslední variantu na pláži nebo kdekoliv jinde než v místech tomu určených vynechávám z následujících důvodů. Na Kubě je hodně krásných pláží vyzývajících k přespání, ale mezi nimi je dost těch, které v noci obývají pouze písečné blechy. Kdo nezažil, nepochopí. Mě blechy žijící v písku na pláži vyhnaly z pláže u hotelu Colony na Isla de la Juventud, také štípaly u hotelu Ancon v Trinidadu i na Playa Boca. Druhým motivem proč na pláži ne, protože cizinec smí legálně na Kubě přenocovat pouze v registrovaných zařízeních jako jsou Casas Particulares nebo hotely. Zde jasně platí pravidlo, kde není žalobce není soudce. Jste-li skutečně dobrodružná povaha a rádi paříte celou noc pak mám pro vás návrh. Noci propařit v hudebním klubu, na diskotéce nebo na Malecónu a přes den se dospat na pláži nebo v autě někde ve stínu pod palmou.

Po zodpovězení pár otázek nám (vám) bude hned jasné, kterou variantu zvolit.

1. Mluvíte španělsky a chcete se procvičit ve smlouvání?
2. Jste schopní a také ochotní se dohadovat s Kubánci o ceně za ubytování, snídani, večeři atd.?
3. Chcete pořídit ubytování a stravování za co nejnižší ceny?
4. Chcete si do pokoje přivézt kubánskou návštěvu?
5. Chce se vám strávit určitý čas hledáním a výběrem vhodného pokoje?
6. Potřebujete mít přístup na internet?
7. Rádi si polenošíte u hotelového bazénu?
8. Chcete poznat typickou kubánskou domácnost a kreolskou stravu?
9. Cestuje vás početnější skupina  a chcete všichni spát pohromadě v jednom místě?
10. Chcete mít absolutní volnost a ubytovat se kdy a kde chcete?

Jaký je tedy závěr?
Stejně jako v předchozím příspěvku o cestování autem nebo busem odpovím na příkladu z vlastní zkušenosti.

Odpovědi: ano, ano, ano, ano i ne, ano, ne, ne, ano, ne, ano
= ubytování v soukromí
Po pár absolvovaných ubytováních v soukromí zjistíte, že ceny se dají usmlouvat všude na stejnou úroveň. I se základy španělštiny se dostanete na cenu 20-25 CUC za pokoj a noc se snídaní, večeře 5-7 CUC. Smlouvání je opravdu zábava a někdy je dobré použít techniku odcházím a nechat se přitáhnout zpátky za tričko. Nejednou jsem takhle vyhrál snídani v ceně. I přes zvýhodněný balíček Auto&Hotel bude vždy nejlevnější variantou kombinace autobusu a Casas Particulares. Významný vliv na to má cena večeře v soukromí za 5-7 CUC. Za tuto cenu až na výjimky těžko najdete srovnatelné jídlo, zvláště pokud jste na Kubě poprvé. Se snídaněmi i večeřemi v soukromí jsme byli vždy spokojení. Menu je sice všude velmi podobné, ale jelikož Kubánci to stejné vaří pro sebe tak je to vždycky výborné a hlavně je toho hromada. Není nad čerstvé ovoce a džus k snídani a rýži s fazolemi k večeři. Hledání vhodného pokoje může zabrat klidně i hodinu, nebo také jen chviličku pokud půjdete po již prověřených Casas námi nebo průvodcem Lonely Planet. Kubánci jsou velmi přátelští a rádi si povídají i když jim nerozumíte :-) Dozvíte se mnohé o jejich životě, místě kde bydlí a kdejaké drby o sousedech.

Odpovědi: ne, ne, ne, ano i ne, ne, ano, ano, ano, ano, ano
= ubytování v hotelu
V jednom 12 denním turnusu jsme cestovali čtyři chlapy, já jsem byl jejich průvodce. Běžně se nám stávalo, že jsme se vraceli večer na hotel samostatně a tak možnost domluvit se na recepci anglicky byla velkou výhodou. Jak je to s kubánskou návštěvou na pokoji? Existují některé Casas Particulares, kde už při "Buenos días" dostanete instrukce "No mujeres" v ostatních je vše dovoleno pouze máte za povinnost nahlásit návštěvu, aby si mohli opsat její občanku. V hotelech je situace obdobná, někde po vás navíc noční hlídač bude požadovat spropitné. Ať tak či tak, doporučuje se na konci seznamování se s návštěvou rozloučit a uložit se ke spánku raději sám. Hotely jsou přístupné 24 hodin, takže nemusíte mít špatný pocit, když se vrátíte ve čtyři ráno a musíte budit majitele Casa Particular. Nespornou výhodou hotelů je jejich umístění. Některé jsou blízko centra, přímo na pláži nebo v národním parku. Celá řada hotelů disponuje vlastním bazénem kde můžete strávit večer pokud jste líní jít do města. Cestují-li více než 4 osoby pak najít Casa Particular s více než dvěma pokoji bývá někdy oříšek. Jednou jsme cestovali v 6 a bydleli jsme asi kilometr od sebe což lehce komplikovalo všechny výlety a vzájemná setkání. Hotely na rozdíl od Casas Particulare je vhodné zamluvit alespoň pár dnů dopředu zejména v hlavní a v nejvyšší sezóně, protože o některé z nich je velký zájem. Platí např. o údolí Viñales nebo ostrov Cayo Coco. U hotelů se mnohem více než v Casas Particulares liší úroveň stravování. Hotely řetězce Cubanacan nebo Bellevue jsou vždy sázkou na jistotu, naopak u Islazul záleží vždy na konkrétním hotelu. V hotelech je často počítač s přístupem na internet a kancelář některé z cestovních kanceláří.


Jsem připraven prodiskutovat vaše individuální přání a najít pro vás vhodnou formu ubytování.

Během mého půlročního pobytu v druhé polovině roku 2013 jsem vyzkoušel všechny varianty. Na prodloužený víkend v Matanzas jsme vyrazili s přítelkyní elektrickým vlakem Hershey. Zpátky jsme si stopli společně s trpělivými Kubánci po 6 hodinách dodávku Cubataxi. Do Santa Clara jsme se s mým bulharským spolužákem vydali autobusem Viazul a zpátky taxi colectivo s dalšíma dvěma místními. Do Santiaga se už zásadně třepu v kamionu za 10 CUC namísto předraženého Viazul za 50 CUC. Do mezinárodního potápěčského centra v María la Gorda se v podstatě dá dostat pouze autem nebo v organizovaném zájezdu. Jaká je tedy odpověď na otázku jaký dopravní prostředek je ten nej?

Odpověď najdeme jakmile si zodpovíme několik zásadních otázek:
1. Chci o dovolené řídit natož v mě neznáme zemi? Na dovolenou si přece jedeme odpočinout a zažít nové zážitky.
2. Umí někdo z nás španělsky? Schopnost domluvit se dává šanci vyhádat si dobré ceny za taxíky.
3. Chceme brát stopařky/stopaře? Za účelem přivýdělku to určitě nedělejte :-)
4. Chci být nezávislý a občas si nečekaně přispat? Autobus ani šéf nepočká.
5. Chci poznat pravou tvář Kuby?
6. Chci to nejekonomičtější řešení? Na Kubě platí zlaté pravidlo čas=peníze. Mám-li hodně času můžu cestovat levně.
7. Budu s sebou mít nějaké speciální náčiní nebo loďák místo batohu?
8. Chceme cestovat po prověřených turistických trasách? Tam kde je turismus jsou hezká místa, tam kde není budete atrakcí vy. A o to některým obzvlášť jde, ne?
9. Chceme vystřízlivět až po příletu? Vím o čem mluvím. Flaška rumu Havana Club za 5 $ je neodolatelná společnice.
10. Chci frajeřit a honit holky v kabrioletu nebo v BMW 523? Proč ne, ale tady stačí Moskvič!

Stále neznáte odpověď? Tak snad několik příkladů pomůže.
Odpovědi 1-10: ano, ano, ano, ne, ano, ne, ano (kitesurf), ano, ano mimo řidiče, ano
Byli jsme čtyři mladí kluci, kteří chtěli během 12 dnů stihnout poznat co nejvíce z krás přírodních i lidských. Volba padla na auto. Jelikož i to čínské Geely CK z kategorie Economico je větší frajeřina než ruská Lada tak byla volba jasná. Jedině na co nadával kamarád bylo, že to prkno na kitování se do kufru nevejde a tak jsme ho museli vozit vevnitř. Tím jsme si o něco zmenšili prostor pro stopařky, ale i tak se několikrát zadařilo. Museli jsme aspoň brát jen ty do 45 kilo. Než jsme se rozhodli pro auto spočítal jsem odhadem kolik by nás stejná trasa přišla všechny čtyři busem. Cena zkombinovaná z Viazul a taxíků byla asi poloviční. Stihli bychom toho, ale jen třetinu a ta nezávislost a možnost vrátit se na hotel pro zapomenutý pas byla k nezaplacení. Silným argumentem pro byla i moje znalost poměrů, jazyka a vybraných míst které jsme navštívili.

Odpovědi: ne, ne, ne, ano, ano, ano, ne, ano, ne, ne
Mladá dvojička měla v plánu během dvou týdnu realizovat klasický okruh Havana, Pinar del Rio, Cienfuegos, Trinidad, Cayo Coco a Varadero. V Havaně se zdrželi dva dny, jeden den se pohybovali po městě dvoupatrovým červeným autobusem za 10 CUC a druhý den kombinace pěšky a bici-taxi. I přes pozdní vypravení se z casa particular dorazili včas na autobusové nádraží Viazul u zoologické zahrady v Havaně. Na jih do Viñales dorazili dle jízdního řádu, kde na ně na zastávce již čekala paní se zamluvené casa particular. Na ostrov Cayo Levisa jezdí každý den ráno za dobrou cenu doprava organizovaná lokální cestovní kanceláří. Na ostrově se seznámili s další dvojičkou co druhý den odjížděla půjčeným autem do Cienfuegos. To se jim náramně hodilo. Na místo sice dorazili kolem 3 v noci, ale ubytování i tak našli. Ze Cienfuegos přesun proběhl v sedačkách Viazul. Dostal se na Cayo Coco se jim i bez znalosti španělštiny podařilo. První část cesty do Ciego de Ávila absolovali opět busem a zbylou část cesty taxíkem. Noc strávili ve městě Morón, kde se seznámili v casa particular s cizinci, se kterými se podělili o náklady na další taxi na Cayo Coco. Poslední dlouhou cestu z Morón do Varadero překonali autobusem. Ve Varadero se dá pohybovat hop-on hop-off busem nebo zkrátka jen lenošit na pláži. Jak je vidět na tomto případu, zde se cestování na vlastní pěst bez auta vyplatilo jak finančně tak i z hlediska dobrodružství. Asi nejdůležitějším argumentem proti autu byl požadavek na odpočinek a minimum zodpovědnosti.

Závěrem bych chtěl dodat, že obecně platí pokud cestují 4 osoby a více pak se vyplatí auto jinak spíš autobus+taxi. Dokonce se dá pronajmout dodávka VW nebo Hyundai pro 7 osob. Ještě jeden postřeh z řízení auta na Kubě. Jelikož se řidič musí soustředit na silnici před sebou a na ostatní řidiče ve městech s hustějším provozem pak není divu, že bývá večer podrážděný a psychicky unavený. Naštěstí stačí vyrazit do ulic, na náměstí a chuť do života se rychle vrátí s prvním Cuba Libre a otázkou "Where are you from?".

Státní měnou je Kubánské peso CUP, které je nadneseně řečeno měnou obyčejných Kubánců. Druhým používaným platidlem je Pesos Convertible CUC, které je spíše určeno pro bohatší Kubánce, turisty a cestovní ruch. CUC bude pro vás nejpoužívanější platidlo. Kurz CUC je pevně navázán na americký dolar tzn. jeho hodnota je kolem 25 CZK. 
1 CUC je 24 CUP - 1 CUP tedy odpovídá cca naší 1 CZK. CUP je někdy také označováno jako MN (Moneda nacional - státní měna).

Doporučujeme přivézt EUR, protože americké dolary USD jsou zatíženy navíc srážkou 10%.
Aktuální kurzy naleznete na stránkách Státní kubánské banky.

Nejčastěji budete měnit ve státních směnárnách CADECA (Casa de Cambio), které naleznete ve všech větších městech, často mají otevřeno i v sobotu. V CADECA provádějí směnu z hotovosti nebo přímo z platební karty. Při výměně peněz budete požádání o doklad totožnosti a adresu ubytování na Kubě. CADECA směňuje z nejběžnějších světových měn na CUC a případně dále z CUC na CUP.
Další možností jsou místní bankovní domy např. Banco Metropolitano nebo Banco Popular de Ahorro. Kurz na letišti je někdy méně výhodný (rozdíl cca 3%), než ve směnárnách CADECA. V žádném případě nesměňujte peníze na ulici. Rozdíly ve směnných kurzech mezi jednotlivými bankami jsou minimální nebo žádné, protože vše má jednoho majitele - stát.

Doporučenou variantou z ekonomického hlediska je přivézt si sebou hotovost v EUR na celou dobu pobytu a platební kartu jako rezervu. Můžete se totiž zamilovat do rumu Havana Club a chtít si odvézt domů jednu lahev 50. letého rumu za 1 700 CUC.

Porovnání varianty směny z hotovosti EUR nebo vytažení CUC z bankomatu
200 CUC z hotovosti EUR se směnou v CADECA vyšlo na 4 063 CZK
200 CUC z bankomatu kartou mBank vyšlo na 4 340 CZK

Platby platebními kartami
Na některých turistických místech jako hotely 4*/5*, půjčovny automobilů, benzínové pumpy, obchodní domy nebo letecké společnosti jsou přijímány platební karty. Vzhledem, ale k nestabilnímu internetovému připojení do zbytku světa se může stát, že platební terminály nebudou zrovna fungovat. Mějte tedy vždy připravenou i záložní variantu - hotovost. Asi netřeba zmiňovat, že na Kubě nefungují jakékoliv kreditní/debetní platební karty vydané na území USA.

K čemu mě jsou CUP a má smysl vyměnit CUC na CUP? Obecně se dá říci, že cokoliv v CUP můžete uhradit v CUC v daném poměru 1 CUC = 24 CUP. Jedním z důvodů je zábava a motiv poznat Kubu do hloubky. S CUP v kapse se zkrátka cítíte jako jeden z nich a ukazujete respekt, že o té zemi a lidech něco víte. Druhým motivem je lehká úspora peněz. Příklad: cesta taxi colectivo v Havaně stojí 10 CUP nebo 0,5 CUC což je 12 CUP.

Co pořídím za CUP?

• Městskou hromadnou dopravu
• Ovoce a zeleninu, květiny
• Taxi colectivo
• Rychlé občerstvení a nápoje v pouličním prodeji

Tip: Bankovku 3 CUP s motivem Che Guevara prodávají místní vykukové za 3 CUC. Pokud se Vám líbí lze ji vyšmelit i za "dolar" (1 CUC).

Obyvatelé Santiaga vždycky v průběhu oslav zapomenou na své starosti a zcela se oddají rytmu africké muziky kongo. Letos 21. až 27. července, tak jako každý rok, se místní společně s návštěvníky města vydali do ulic užít si nejzářivější a nejžádanější karneval na Kubě. Tato událost je nejdůležitějším okamžikem celého roku, na kterou se celé město a jeho hlavní účastníci připravují po celý rok. 

Nejtypičtějším prvkem karnevalu je maškarní průvod (taneční vystoupení s choreografií odkazující se na karibské tradice a běžný život obyvatelů Santiaga) a bohatě zdobené alegorické vozy, vezoucí nádherné tanečnice a tanečníky směrem dolů po hlavní třídě Avenida Victoriano de Garzón, kde na ně čeká odborná porota, která vybere ten nejoriginálnější vůz s doprovodem. Průvod uzavírají klauni v různobarevných kostýmech, veliké papírové loutky, lidé v maskách zobrazující různé profese a zvířata a nakonec zástupy muzikantů - bubny, dechové nástroje, trubky, čínské trumpety a rohy, kterými se zahajuje počátek karnevalu. V posledních letech se karnevalové veselí rozšířilo do okolních ulic a náměstíček. Po celý týden je tak všude slyšet živá muzika jako např. son, salsa, merengue, ale také rock, pop a disco. Vše bez přítomnosti reklam a nadnárodních koncernů. Karneval v Santiago je jednou z mála událostí na světě věnovaných oslavě místní kultury, historie a jejích obyvatel.

Na karnevalu jsem strávil s přáteli 3 dny a každý z nich byl jedinečný. Jakmile navečer slunce ztratí svou sílu, v Santiago je běžně přes den 37 °C, lidé se začnou přesunovat na hlavní třídu, aby si zabrali dobré místo na několika tribunách. Pouliční stánky s občerstvením se také začínají otevírat. Máte na výběr pečené ryby, kuřecí stehna, kukuřičné kuličky, opečené banány, špízy, pizza, plněné housky masem, točené pivo, rum atd. Vhodným místem na pozorování karnevalu z bezprostřední místnosti je z restaurace El Barracón. Celé procesí krásně vyšňořených exotických tanečnic, vyzdobené vozy obsypané tanečnicemi, muzikanti a dětské taneční soubory rozdávají radost až do půlnoci. Po skončení oficiálního programu zábava pokračuje v ulicích a parcích. Hlavní zábava, muzika, jídlo a pití se nalézá na Avenida Céspedes, kde to žije až do rozbřesku. Jedinou výjimkou je 25. července, kdy vše končí v půlnoci, protože následující den se slaví výročí 26. července útoku na kasárna Moncada. V průběhu večera se špatně shání obyčejná balená voda, protože kamenné obchody jsou zavřené, vezměte si ji tedy raději s sebou.